Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jaglin
Jaglion je křížencem Jaguára a Lva. Má tmavé rozety na srsti, štětku chlupů na ocase, konstituci jaguára a samci mají navíc tmavou hřívu okolo krku.
                

                                                                                                Jagulep
V roce 1908 byl vystaven majitelem zábavního podniku v Londýně nový druh lva. Byl nazván Konžský lev a jednalo se o exemplární podvod založený na tahání peněz z kapes užaslých diváků. Zoologové po čase zjistili že se jedná o křížence - hybrida, potomka leoparda s jaguářicí. Jedním ze zajímavých aspektů bylo jeho mrzuté chování, jež zcela neodpovídalo chování lva. Tento kříženec pocházel ze soukromého chovu hybridů který vytvořili podnikavci v Chicagu a zvířata pak s úspěchem vyváželi. Tyto exotické, velké šelmy byli vystavovány veřejnosti vždy spolu s velice poutavým příběhem, při kterém přítomným běhal mráz po zádech a předkládány jako nově objevený druh velké kočkovité šelmy. Výroba těchto kříženců probíhala téměř jako ve fabrice. Později se též úspěšně do pokusného chovu kříženců leoparda a jaguára zapojila ZOO v Salzburgu. Jagulep neboli též jagleop je kříženec jaguářího samce s leopardí samicí. Lepjags je kříženec leopardího samce se samicí jaguára. Dodnes existují v soukromých chovech v USA. A jsou velice často používána ve filmovém průmyslu k natáčení jako herci. Jsou prý drezéry lépe ovladatelná než klasický jaguár. Mezi odborníky občas vyvolává spor o jejich název. V USA se vžil pro křížence leoparda se samicí jaguára název "lepjag", v Evropě je používán název "leguar". Zajímavý pokus uskutečnila Zoologická zahrada v Chicagu. Zde stvořená samice křížence jaguára s leopardicí (jagulep) byla spářena se lvem a následně došlo ke vzniku několika mláďat lijagulepsů. 

                                            Tygon


Potomek tygra a lvice se nazývá tigon. V některých publikacích je nazýván též tigron, či tion. Je mnohem vzácnější než liger. Důvodem je velká subtilnost samců tygra při páření se lvicí a tak se stává, že nereagují na sexuální výzvy lvic. Tigon nedosahuje velikosti svých rodičů, jeho stavba těla a robustnost je oproti lvům a tygrům většinou menší. Nicméně občas se stává, že nějaký potomek dosáhne rozměrů menšího z rodičů. Slabší zájem o pěstování tigonů byl způsoben faktem, že nedosahují velice působivé velikosti ligerů. A tudíž nejsou tak atraktivní pro zoologické zahrady, které (nebýt tlaku vědecké veřejnosti) pro kasovní úspěch a ekonomickou prosperitu zahrady rádi zmíněného ligera předváděli. I v tomto kříženci rozhodují při jeho velikosti a vzhledu jaký poddruh lvice a tygra se páří. Dalším rozhodujícím faktorem je velikostní poměr pářených druhů. Nepoměr představuje možnost, že některé, či všechna rozená mláďata se mohou narodit mrtvá, dále hrozí nebezpečí předčasného porodu, neboť v lůně lvice není dost místa pro další vývin mládat. Předčasný porod znamená velké riziko pro přežití mláďat. Zoologická zahrada Belle Vue v Manchesteru vlastnila křížence tygra a lvice v období let 1936 až 1949. Samec Kliou a samice Maude byla přivezena z Drážďan v Německu. Jejich rodiče byly tygr mandžuský a africká lvice. Měli zcela jasnou tygří samotářskou povahu, byly chováni odděleně. Samec Kliou zemřel na jaře roku 1941 a samice Maude zemřela roku 1949 na gastroenteritidu. Již v roce 1957 získala Zoo v Belle Vue nový exemplář křížence tygra se lvicí jmenovala se Rita - byla menšího vzrůstu než její předchůdci a žila až do roku 1968. V roce 1998 indické denníky oznámili úmrtí posledního oficiálně známého potomka křížence tygra a lvice. Jmenoval se Rangini a narodil se v roce 1974. Svým vzhledem a velikostí připomínal lvici ale s menší hlavou a čelistí. Jeho srst byla jasně žlutá s mdlými pruhy zděděnými po otci. Rangini neměl po celý svůj život žádnou partnerku, důvodem byl nátlak vědecké veřejnosti proti plození kříženců. Vláda Indie v roce 1985 zákonem zakázala pokusy o křížení tygrů se lvy. Svůj podíl na ukončení pokusu měla též ztráta původního páru rodičů křížence. A podstatný faktor byl též problém sterility potomstva. Tímto byla uzavřena dlouhá tradice chovu kříženců tygra a lva v zemi. V níž první oficiální záznam je datován rokem 1837, kdy byl kříženec tygra a lvice v chovu indické princezny Jamnagar ukázán britské královně Viktorii. V měsíci srpnu 2001 oznámili sdělovací prostředky zprávu že v Šanghajském safari parku došlo k narození čtyř kříženců sibiřského tygra s africkou lvicí. Bohužel žádné s těchto mláďat nepřežilo. Dva samci a dvě samice měli srst jako matka ale vzhledem hlavy připomínali otce tygra. Též ocas byl tygří. Přední část těla byla tygří a zadní lví. K páření došlo nečekaně při cestách herecké společnosti. Mrtvá mláďata byla uchována jako ukázkový vzorek pro vědecké účely. Li-Tigon Než bylo křížení tygrů a lvů zakázáno, stačila Indie udělat ještě jeden pokus a to zkřížit samici křížence tygra se lvicí jménem Rudhrani, která se narodila v roce 1971, s asijským lvem jménem Debabrata a vyprodukovat sedm kříženců. Někteří z těchto kříženců dosáhli neuvěřitelných rozměrů. Dostali jméno Li-Tigon. Jedno z mláďat jménem Cubanacan dosáhl v dospělosti váhy 363 kg, délky 3,5 metru a výšky 132 cm v kohoutku. Zemřelo v roce 1991. Bylo největší šelmou chovanou v zoologických zahradách na celém světě. Ti-Tigon Další s pokusů křížení křížence tygra a lvice. V tomto případě byla spářena samice tigona se samcem tygra. V tomto zvířeti se začíná genová spirála zcela jasně otáčet na stranu tygřího druhu a podílově je v Ti-Tigonovi 75% tygra a 25% lva. V případě že by jsme nadále Ti-Tigona křížili s tygry, procento lvích genů by klesalo a dosáhli by jsme postupného návratu k původnímu druhu. V případě, že by v pokusu bylo dodrženo i zachování poddruhu tygra během několika pokolení by se lví krev zcela ztratila a šelma by byla opět takřka k nerozeznání od svého tygřího předka. Samozřejmě těžko můžeme určit podíl tohoto pokusu na zdravotních nebo psychických potížích dalších pokolení. Náchylnost k chorobám může být extrémní.
                           
   

 

------------------------------------------

 

Viz také : VELKÉ KOČKOVITÉ ČELMY